OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Kontaktujte nás: + 420 731 533 142 | a.erber@centrum.cz

 

Adaptace lesních porostů na klimatickou změnu

Adaptace (přizpůsobení) lesních porostů spočívá v přestavbě lesa, kdy lze použití v závislosti na stavu porostu a stanoviště různé hospodářské a pěstební opatření včetně právě vnosu listnatých dřevin a jedle nad rámec minimálního zákonného podílu. Jedná se o přeměny druhového složení lesů (záměna smrkového porostu například za dubohabrový) nebo převody lesních porostů (změna hospodářského způsobu), jejichž cílem je vypěstovat les s bohatou horizontální a vertikální výstavbou, který se vyznačují druhovou, věkovou, tloušťkovou a tím prostorovou diferenciací.  Takové lesy jsou odolnější, chrání lépe půdu a zároveň je lépe ochráněn trvalý výnos z lesní produkce.

 

Obrazový návod adaptace smrkových porostů na klimatickou změnou

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

  

Obrazový návod adaptace borových porostů na klimatickou změnu (pro týnišťský ekotyp borovice)

    

Názorný vizuální postup přestavby smrkového lesa na odolný, druhově pestrý a adaptovaný les na změnu klimatu

1) Pohled do stejnorodého, stejnověkého a velmi hustého porostu. To znamená, že se na ploše nachází více stromů, než by mělo ve skutečnosti být (vyšší počet stromů nemusí znamenat vyšší zásobu a přírůst). Díky vysokému počtu stromů je i vyšší kořenová konkurence v půdě a vyšší evaporace vody (výpar z povrchu jehlic a listů) z korun. Proto můžeme říci, že se tento porost vyznačuje až nezdravou porostní zásobou s negativními vlivy na lesní ekosystém. Kvůli takové struktuře (přibližně stejné proporce porostu: výška, tloušťka, délka, šířka a nasazení korun - důvod k nestabilitě porostu) je porost staticky a ekologicky málo odolný, díky čemuž snáze podléhá kůrovcům, větrům, mokrému sněhu, námraze či nedostatku vody a špatnému koloběhu živin v půdě. Mimo jiné v takovém stavu porostu dochází k překryvu větví, čímž dešťové srážky nemohou lépe proniknout k půdě. Koruny stromů je zachytí odkud se odpaří, pokud se nejedná o dlouhodobý déšť nebo o intenzivní průtrž mračen.  U takového porostu je nutné provést bezodkladnou přestavbu lesa, aby nedošlo k ekologickým a ekonomickým ztrátám (snížení zpeněžení dříví z prodeje dříví). V první fázi se odtěží zdravotně poškození jedinci a růstově vadní (špatně tvarovaná koruna stromu) nebo z důvodu neodpovídajícího sociálního postavení stromů v porostu.

 

2) Porost se nachází na počátku přestavby lesa. Hospodář nejprve musí těžbou dát životní prostor nejlepším jedincům, které je nutné dostatečně uvolnil tak, aby se pro ně vytvořily optimální podmínky pro jejich růst (přísun vody z dešťových srážek a menší konkurence o potřebné živiny v půdě), aby se následně dospělé stromy tvořící dobré mikroklimatické podmínky mohly podsázet cílovými dřevinami. Jedná se o šetrnější postup, kdy nedochází k odkrytí půdy. Dospělé stromy chrání mladší generaci lesa. Na dospělý stromech zároveň dochází ke zvýšenému (světlostnímu) objemovému přírůstu. Díky uvolnění (koruny a kořeny mají dostatečný životní prostor) se stromy stávají odolnějšími jedinci.

 

 

 

  

 

3) Pohled na pomalu odrůstající mladou generaci lesa, kde v polostínu odrůstají jedle, buky a dalších dřeviny za optimálního rozmístění dospělých stromů po ploše. V této fázi vývoje porostu došlo k odtěžení vybraných zralých (docílili stanovené tloušťky), zdravotně vadných či splnili svoji sociální (výchovnou úlohu) úlohu pro mladší generaci lesa. Dále díky uvolňovací těžbě byl dán životní prostor podsadbám. Na ponechaných stromech dojde ke zvýšenému světlostnímu přírůstu, čímž stromy rychleji dovrší zralosti (cílové tloušťky) a zároveň svými korunami ještě chrání a přirozeně vychovávají mladší etáž porostu. U ní dochází k přirozené selekci stromů. Na základě individuální strategie růstu u jednotlivých mladých jedinců (rychlejší či pomalejší růst) ze stejné populace druhu dřevin, se formuje rozrůzněná struktura porostu. V této fázi vývoje lesa je zapotřebí mít porost dobře zpřístupněn přibližovacími linkami, aby během  těžby a přibližování nedošlo k poškození podrostu a dospělých jedinců. Dále je nutné disponovat vyškoleným personálem pro takový způsob těžby a přibližování včetně lesnického personál, jenž se stylem takového hospodaření ztotožňuje a bude s lesnickými dělníky dobře sehraný tým. V takové pracovní symbióze stoupá efektivita práce a je rychleji docílen požadovaný stav porostů.  

  

 

4) Na obrázku je zachycen další vývoj přestavby lesa. Porost již dostává punc různě druhové, věkové, výškové, tloušťkové a prostorové diferenciace. Hospodář postupnou těžbou opět odtěžil několik jedinců, čímž nedochází k žádnému nebo minimálnímu poškození dospělých stromů nebo na podrostu (nově vznikající nový porost). Stromy jsou vysoce stabilní a přírůstový, a to jen díky prodlužující se koruně. U ní, od prvního uvolnění z bodu 2., nedochází k odumírání spodních větvích stromů, díky kterým se koruně prodlužuje její délka, a proto nabývá na objemu. Uvolnění jedinci totiž získávají v půdě více prostoru, kde tím pádem má větší kapacitu (menší konkurenci) s větším množstvím živin a ze vzduchu více energie - světla, tepla, CO2 a v neposlední řadě mají porosty větší přísun dešťové vody. S ohledem na optimální rozvolnění porostu se vytváří ideální mikroklima i z důvodu tvorby rosy v letních měsících, jež zlepšuje relativní vlhkost v půdě i v okolí korun dospělých stromů v horkých dnech během vegetační sezóny.

 

    

   

5) Stav vývoje porostu, který je téměř v dokončené fázi přestavby lesa. Má všechny parametry diferenciace porostu a druhové pestrosti lesa, ačkoliv v porostu ještě chybí více středně vysokých a tlustých stromů (druhově a prostorově jsou v ideálním stavu). Těžbou se tedy směřuje porost do finální podoby. Těží se po jednotlivých stromech či skupinkách stromů splňující všechny k tomu určené požadavky, díky níž se podporuje střední rozrůzněná etáž stromů. Díky tomu se docílí požadované podoby - bohaté struktury. 

 

 

 

 

 

   

6) Finální podoba porostu, ve které se jen těží a případně doplní chybějícími cílovými dřevinami. Jedná se o vysoce odolný a přirůstavý porost. Byť na ploše se nachází rozhodně méně stromů v porovnání s počtem stromů na obr. 1, na druhou na těchto stromech přiroste rychleji dřevní hmota při vyšší statické a ekologické stabilitě porostu. Pokud nedojde k ničivé přírodní pohromě, v přibližném stavu může takový les vizuálně vypadat dlouhodobě stejně.

 

 

 

 

 

 

Názorný a vizuální postup přestavby borového lesa na odolný, druhově pestrý a adaptovaný les na změnu klimatu 

Území ekotypu týnišťské borovice se rozkládá ve Východních Čechách na území lesa od Hradce Králové po Choceň. Porosty jsou nejčastěji tvořeny dominující borovicí lesní v horní etáži, kterou ve spodní etáží doprovází vždy o něco mladší smrk ztepilý. Jedná se výhradně o chlumní smrk, který je schopen přežívat na sušších stanovištích. Smrkové patro, pokud nedoroste do korunové úrovně borovic, roste velmi pomalu pod jejími korunami celý svůj věk. Díky tomu může svoji strategii růstu, jež není směřována do výškového a tloušťkového přírůstu, soustředit do tvorby kořenového systému, jehož vybavenost a růst v půdě (obsazuje povrchové vrstvy půdy) ve spojitosti s korunou (dlouhá a hustá koruna) dává smrku předpoklady pro vyšší odolnost na sucho a další extrémy počasí. Na druhou stranu tyto skutečnosti zhoršují stanovištní podmínky pro růst borovic. Nota bene, když kořenový systém borovic ve většině případů obsazuje v půdě lubší horizonty, vznikají horší vláhové podmínky stanoviště a koloběh živin při dlouhodobém suchu, jenž způsobuje výrazný pokles spodní vody za nepřístupu dešťových srážek, které nepropadnou k půdě a nevsáknou se do ní kvůli výparů z nepropustného (hustého) korunového zápoje. Dalším faktorem ovlivňující růst borovic, vitalitu, stav koruny je její početnost na 1 ha.


Grafická ukázka adaptace borových porostu se smrkovým podrostem a přestavbou lesa na bohatě strukturovaný les.

Je standardní praxe, že se pěstuje od mládí ve velmi hustém sponu (zakmenění) až do vyššího věku za neporušení korunového zápoje. Tím je pěstována hustě s vysokým počtem stromů, díky čemž se koruny stromů nemohou bezeškodně vyvíjet. Koruny borovic se navzájem poškozují (více při vyšších povětrnostních podmínkách, kdy koruny do sebe narážejí), a proto mají velmi často nedokonale vyvinutou koruny (délka, pravidelné větvení, bohatost asimilačních orgánů) a tím menší korunovou plochou, díky které má malý přírůst. Ten je vyšší při optimálním uvolnění korun a kořenového systému. Vysoká konkurence v kořenovém prostředí je při tom jedním z hlavních faktorů, kvůli kterému borovice usychá (nedostatečně vybudovaný kořenový systém - konkurence se smrkovým kořenovým systéme, jenž je lépe přizpůsoben k povrchovému růstu a díky tomu je v této kořenové konkurenci úspěšnější). Důkazem, že si borovice při vysoké hustotě nevytvoří dostatečně kvalitní korunový aparát, je, že po těžebním uvolněním se několik jedinců rostoucí těsně u sebe vyvrátí. Jedná se přitom o paradox, poněvadž kořenový systém borovic se považuje za hluboko kořenující a odolný proti vyvrácení.

Když oba zmíněné faktory spojíme a přiložíme na problematiku využití dešťové vody stromů (o spodní vodě v těchto případech nemůže být řeč - výrazně poklesla mimo prostor dosahu kořenových systémů), tak jednoduše zjistíme, že dešťové srážky, na než byly stromy zvyklé z předešlých let (bylo jich dostatek - pronikly přes hradbu těžko prostupných korun) neprostoupily až do spodní vrstvy půdy ke kořenům borovic. Ty se buď zachytily v korunách, odkud se vypařily, nebo je absorbovaly kořenové vlášení smrku.

Je to dobře vidět v zimním období, kdy v této oblasti občas napadne sníh. Ten často nepropadne až k zemi, ale zachytí se v korunách a odpaří se (jedná se o evapotranspiraci). Když se podíváme na dlouhodobé průměrné srážky, tak ty ve vegetačním období tvoří cca 300 mm za rok. K této hodnotě se ovšem srážky za toto období za polesní roky ani nepřiblížily - http://portal.chmi.cz/historicka-data/pocasi/uzemni-srazky.

Je tedy bezprecedentní, aby srážky propadly až na půdy a následně v maximálním možném množství pronikly do spodních vrstev půdy.

Pokud tedy bude vhodně porušený zápoj v korunách  tvořící cca 60 % z původního zápoje, voda do potřebných půdních profilů se do dostane a zároveň se zpomalí výpar: Těžební zásah je veden tak, aby se právě zabránilo výparu a maximální množství vody zůstalo v lese. K další výhodě tohoto adaptačního opatření patří, že rozvolněné lesy "lépe dýchají". Jde o to, že v parných letních měsících se porosty ochladí - teplý nakumulovaný vzduch přes denní horka může vystoupat skrze rozvolněný korunový zápoj k vzhůru, čímž se vymění za chladnější padající k zemi, což vytváří rosu na povrchu půdy. Zlepší se tedy relativní vlhkost vzduchu na hranici byliného patra a v okolí korun, čímž se zlepší i fyziologické funkce borovic. Stromy si tak mohou na chvíli odpočnout od vyčerpávajícího vypařování vody z důvodů vysokého tepla a energie, které přichází ze slunce. Díky tomuto adaptačnímu opatření je celkový lesní ekosystém ekologicky i staticky odolnější.

1) Pohled do výstavby porostů před započetím těžebních prací s cílem rozvolnění hustého porostu. Spodní patro smrku se zredukuje podle svého zdravotního stavu a hlavně podle husoty  a zdravotního stavu horní etáže borovice. Z horního patra se odstraní zdravotně poškození stromy a dále jidinci, kteří jsou pěstitelsky špatné nebo mají velmi netvárnou korunu.

 

 

 

 

 

 

 

2) Pohled do uvolněného porostu porostu, odkud se spodní smrkové patro téměř odstranilo a v korunové vrtsvě byl výrazně porušen zápoj. Díky tomu mohou dešťové srážky (během celého roku) snadno proniknout až k půdě. Snížené mnoštví stromů snížilo konkurenci v kořenové vrstvě, což má pozitivní vliv na výživu stromů. Další pozitivum uvolněného porostu je v tom, že v parných letních měsících se v takových to porosteh může ochladit vzduch, čímž se vytváří rosa - zlepšení relativní vlhkosti vzduchu na bylinném patru a v okolí korun. Proto došlo u těchto porostů, které byly uvolněny v roce 2015 k výraznému zregenorování, přestože v létě byl dosažen maximální počet tropických dní i nocí. 
Regenerační schopnost korun na uvolnění je obdobná bez rozdílu věku a stanoviště. Postup uvolnění – ponechání nejlepších jedinců zbavených ustupujících stromů, které by vadili korunám cílových jedinců a odstranění spodního smrkového patra. Uvolněním došlo ke zlepšení mikroklimatu (přísunu i minimálních srážek na povrch půdy). Tím se zlepšil koloběh živin v půdě, díky čemuž koruny zregenerovaly.  

 

 

3) Pohled do uvolněného porostu, kde těžba cílila na uvolnění kvalitních borovic s dobrou korunou a odstranění neperspektivní smrkové spodní etáže negativně ovlivňujcí vitalitu borovic, výživovou a vláhovou schopnost stanoviště. Díky uvolnění, pokud k němu dojde včas, způsobí regeneraci korun. Reakce stromů je obdobná bez rozdílu věku a stanoviště. Uvolněním došlo ke zlepšení mikroklimatu (k přísunu i minimálních srážek na povrch půdy, k tvorbě rosy, a tím zvýšení relativní vlhkosi na povrchu půdy a v okolí korun). Tím se zlepšil koloběh živin v půdě, díky čemuž koruny zregenerovaly. 

 

 

 

 

  

  

4) V případě silnějšího zásahu, který sníží zakmenění na 0,8 až 0,7 (hustota porostu - skutečná zásoba k zásobě tabulkové), dojde ke zlepšení příznivějšího mikroklimatu. Pokud se sníží minimální zakmenění na hodnutu 0,6 až 0,5 (kruhová základna max. 25 m2) nebo nižší a zároveň se naruší svrchní vrstva půdy (povrchovou frézou,diskovým pruhem), dojde k přirozené obnově borovice pod porostem a ke zlepšení zdravotního stavu dospělých stromů a následného bezproblémového odrůstání. Vedle založení nové generace lesa dochází ke zvýšenému hodnotovému přírůstu na dospělých jedincích, jenž jsou kostrou porostu. Nicméně nesmíme zapomenout, že přirozená obnova není v tomto případě cílem, nýbrž doprovedný jev ve vybraných částeh více prosvětlených (adaptovaných) lesních porostů.

 

 

 

  

5) Porosty s optimální zásobou, tj. optimálním počtem jedinců na 1 ha nebo kruhovou základnou (m2) jsou vysoce ekologicky a staticky odolné proti nepříznivým vlivů počasí. Jednotliví jedinci borovic mají vysoký a pravidelný přírůst, díky čemuž lze konstatovat, že při menším počtu stromů na 1 ha přiroste stejná zásoba. V případech, kdy se zvolí pěstební postup po adaptaci porostů dalším postupným odtěžováním a uvolňováním stromů, které tloušťkově vyzrály, splnily sociální postavení v porostu nebo jsou zdravotně poškozené či s hůře vybudovanou korunou, lze obnovit porost holosečným, což je v této oblasti standardní způsob obnovy, nebo podrostním až skupinovitě výběrným (0,50 až 0,30 ha) způsobem. V případě obnovy přes holou seč, kterou se zhoršují vlastnosti půdy vymíváním živin z horních vrstev půdy, na stanovišti panuje horší mikroklima či se způsobuje eroze půdy, vznikají stejnověké, stejnorodé, tloušťkové a výškově monotónní porosty, čímž se budují staticky a ekologicky labilní porosty. Pro vyšší negativa a nově zjistěné vědecké poznatky se v západní Evropě opouští od pasečného systému (obnova holou, násečnou či podrostní sečí), jejichž obhospodařování se plánuje v systému věkových tříd (plánování těžeb). V případě zvolení šetrnějšího způsobu obnovy není přirozené zmlazení hlavním cílem, ale prostředkem k dosažení našeho cíle, jehož je pestrá struktura porostu - druhová, věková, tloušťková, výšková a tím i prostorová diferenciace. Pokud bude obnova probíhat postupným odtěžováním stromů, nejde ani ke zničení na nově vznikajícím lese a ani na dospělých jedincích.

 

6) Cílový stav borového porostu s příměsí dalších dřevin, kterým se vytvářejí vertikálně a horizontálně pestré porosty. Taková struktura lesa je pak odolnější proti nepříznivým vlivům, jsou odolné po stránce stability statické a ekologické a zároveň dává vlastníku lesa optimální produkci dřevních a nedřevních funkcí.

 

 

 

 

 

 

  

Více o borovém hospodářství v článku od doc. Ing. Lukáš Bílka, Ph.D. z Fakulty lesnické České zemědělské univerzity v Praze si můžete dočíst v článku ZDE, kde lze najít i certifikovanou metodiku pro praxi ,,Ekologicky orientované pěstování borových porostů".

 

Zkušenosti s obhospodařováním borovice lesní, které si mužete stáhnout ...