OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Kontaktujte nás: + 420 731 533 142 | a.erber@centrum.cz

Ceny dříví ohrožují vlastníky lesů (Zemědělec/1/4/2019)

Trhy se dřívím nižší kvality jsou už přesycené a kolabují. Ceny dříví stále padají a pohybují se již na hranici rentability. Zároveň rostou náklady na zalesnění potěžebních ploch, na jejich následnou pěstební péči a ochranu proti přemnožené zvěři. Pokud bude stávající trend dlouhodobě přetrvávat, vlastníci lesů nebudou mít na sebefinancování, což může mít fatální následky. Je totiž zřejmé, že finanční situace vlastníků lesů se s negativními dopady sucha bude stále zhoršovat. Jestli výrazným způsobem nepomůže stát, například garantovaným výkupem dřevní hmoty, situace na trhu s dřívím se nezlepší, ale spíše zhorší. Přitom je paradoxem, že české ekonomice se daří.

Rozpad lesů? Boj o zachování podstaty lesy a jeho nedřevní funkce! (Ekolist.cz/12/2018)

Příští rok bude pro lesnicko-dřevařský sektor apokalypsou! Vyplňují se ty nejčernější scénáře predikovanými nezávislými organizacemi, fakultami univerzit a výzkumných organizací. Bohužel na ně úřady v Praze, jednotlivé kraje a řada vlastníků lesů včetně těch státních včas a efektivně nereagovala. Tato lesnicko-dřevařská krize se mohla do značné míry eliminovat, pokud by se včas zaváděla adaptační a lesnicko-technologická opatření. Nestalo se tak, a proto bude potřeba společnost pomalu připravovat na skutečnost, že lesy z naší krajiny dočasně zmizí. 

Zemědělci musí změnit přístup ke krajině! (Ekolist.cz/12/2018)

Pokud nám jde o odolnou a udržitelnou agrární krajinu, je nutné změnit přístup zemědělců a dotační politiku. Jsem skepticky k zastropovní dotací. Spíše vytvořme podmínky pro tvorbu pestré krajiny pro malé a hlavně velké podniky.Vyprahlá zemědělská krajina s největšími lány v Evropský unii po letošním roce jasně ukázala slabiny českého zemědělství.

Snaha o pestrou zemědělskou krajinu (Zemědělec/10/2018)

Českou krajinu tvoří agrární krajina, lesy a vodní plochy, která v závislosti na postupném vývoji společnosti a jejího využívání mění svůj charakter. Pokud porovnáme letecké snímky z poválečné doby se současnými, tak na první pohled rozpoznáme razantní změny, a to především ve stylu hospodaření. Ano, od 70. let minulého století změnila naše krajina významně svůj malebný ráz pod vlivem hospodaření. Došlo k tomu vlivem politických souvislostí minulého režimu ovlivňující nakládání s krajinou, což znamenalo odklon od hospodaření na ekologických základech.

Agrolesnictví – budoucnost českého zemědělství a výzva pro lesní školkaře?! (Ekolist.cz/9/2018)

Tento způsob zemědělského hospodaření využívající lesní dřeviny je důmyslným systémem, ačkoliv jeho implementace do české krajiny není tak dynamická, jak bychom si přáli. Přitom mimoprodukční funkce ALS eliminují celý výčet výše zmíněných nedostatků, jež trápí českou krajinu. Zároveň může být tento systém velmi zajímavý i ekonomicky, pokud se správně použije. Proč tedy nevyužít ALS jako jeden z efektivních a racionálních nástrojů mitigačních a adaptačních opatření pro naši krajinu?

Agrolesnictví zvýší odolnost krajiny (Farmář/8/2018)

V posledních měsících výrazně pociťujeme delší období sucha. Voda chybí především kvůli nedostatečnému úhrnu atmosferických srážek. Déšť pak přichází často jen v přívalových vlnách, vyprahlá půda ho do spodních vrstec nestačí absorbovat . Hladiny podzemních vod neustále klesají. Z krajiny ubývá kvůli vodní eroze i ornice. Podle odhadů odborníků každoročně odteče společně s vodou až 21 mil. tun svrchní nejkvalitnější půdy. Velké osevní plochy vzniklé za účelem efektivního zemědělského hospodaření bohužel nehrávají erozním a zároveň mají nepříznivý vliv na postupný úbytek biodivetzity a na estetiku krajiny.

Tento článek byl otisknut i v Zemědělci (35/2018) s názvem "Budoucnoust v agrolesnických systémech", který si můžete stáhnout ZDE

Je reálné maloplošné a přírodě blízké hospodaření v naši zemědělské krajině? (Ekolist.cz/8/2018)

Přírodě blízké hospodaření neznamená zákonitě ekonomicky neudržitelný způsob zemědělského hospodaření, jak by se mohl někdo domnívat. Ba   naopak, aby bylo zemědělství stále efektní a udržitelné v období změny klimatu, musí se mu přizpůsobit i stávající hospodářské postupy. S tím je spojen i přístup ke krajině, tedy hospodařit v maximální míře v souladu s přírodou a krajinou – hospodařit přírodě blízce. Pokud bude naše krajina odolná, bude odolné i české zemědělství.

Za ničení krajiny nenesou odpovědnost jen zemědělci, díl viny padá i na vlastníky půdy (Ekolist.cz/7/2018)

Na přelomu dubna a května, kdy kvetla laickou veřejností „oblíbená“ rostlina – řepka, se opět rozhořela diskuze o správnosti obhospodařování našich polí a o jeho důsledcích na životní prostředí. Zpočátku vlnu averze proti této žluté „květině“ umocňovala žlutá pylová mračna. Až posléze se zjistilo, že tato pylová oblaka pocházejí výhradně z borovic a ze smrku. Veřejnost si brala na paškál místní zemědělce. Svůj velký díl viny ale nesou i lidé, kteří zemědělskou půdu vlastní a nestarají se o víc, než výši pachtovného.

Lesnicko-ekologická demagogie aneb Dráždění lesníků balíčkem Hnutí Duha (Ekolist.cz/7/2018)

Lesnictví jako obor je v krizi. Lesy jsou kvůli kombinaci mnoha negativních vlivů dlouhodobě ve špatné kondici. Lesní dělníci kvůli nízkým platům a špatným pracovním podmínkám dlouhodobě odcházejí z lesnictví a mladí nepřicházejí. Situaci zhoršuje kůrovcová kalamita, která zjevně bude působit v delším horizontu. Kůrovcové a větrné těžby u mnoha vlastníků lesů dominují, kvůli tomu je trh se dřívím snížené kvality přesycen. Proto ceny dříví padají a leckde jsou na hranici rentability.

Charakter českého lesnictví upadá (Zemědělec/5/2018)

Odliv lesních dělníků, jako jsou dřevorubci či pracovníci v pěstební činnosti, způsobily mimo jiné dlouhodobě nízké mzdy v lesnictví. Kromě toho často panují neodpovídající pracovní podmínky v oboru, což se promítá i do bezpečnosti práce, kvůli tomu o obor není zájem hlavně u mladých lidí. Výsledkem je špatné celospolečenské postavení lesníků, z čehož plyne nízký zájem o obor u veřejnosti, médií, a tím i politické reprezentace. Tento problém nevznikl v minulém ani v předchozím volebním období, ale panuje v oboru dlouhodobě.

Příčiny nízkých platů v lesnictví (Zemědělec/4/2018)

Kde hledat důvody odlivu pracovních sil z oboru a trvajícího nezájmu nových pracovníků? V nízkých mzdách, ve špatných pracovních podmínkách či v neochotě přistoupit ke zvýšení mezd lesnímu personálu, především lesním dělníkům kvůli hospodářskému výsledku, které požadují vlastníci lesů - stát, města a obce, církev či soukromí vlastníci lesů - od svých správců majetků?

Personální krize českého lesnictví (Zemědělec/3/2018)

V lesním hospodářství České republiky je dlouhodobým trendem odliv pracovních sil. V drtivé většině případů se jedná o manuální pracovníky v pěstební a těžební činnosti, kteří musejí snést v lepším případě rozmary každodenního počasí. V horším pak vrtochy tržní ekonomiky lesního hospodářství ovlivňující trh práce v oboru. Ti, co v tvrdých podmínkách lesního prostředí ještě zůstali, nyní odcházejí kvůli nízkým platům nebo pro dovršení důchodového věku.

Je lesnicko-dřevařský sektor v krizi? (Ekolist.cz/11/2017)

Na lesnictví dopadá kůrovcová kalamita, o práci v českých lesích není mezi lidmi zájem a pily jsou zahlceny kůrovcovým nebo jinak poškozeným dřívím. Kde se staly chyby v našem lesnictví a navazujícím dřevozpracujícím průmyslu? Dá se již mluvit o krizi, nebo o pouhém dočasném vychýlení trhu? A pokud to je krize, kdy skončí? A nestane se aktuální stav na dlouhou dobu standardem? Tyto a mnoho dalších otázek vyvstávají při vnímání aktuálních problémů v lesnicko-dřevařském sektoru.

Nepasečné lesnictví na Slovensku (Lesnická práce/9/2016)

Během dvaceti let existence spolku navštívila Pro Silva Bohemica skoro všechny evropské země, kde se můžeme inspirovat a dozvědět více o pohnutkách, historii, praxi a významu nepasečného hospodaření. Někde jsme špičkové výsledky podložené dlouholetou zkušeností a výzkumem očekávali jaksi samozřejmě (Švýcarsko, Rakousko, Německo, Francie, …), jinde byla většina z nás velice překvapena, jak daleko se tamní lesníci v myšlení a výstavbě porostů dostali (Chorvatsko, Slovinsko, Belgie, Nizozemí, Lucembursko, …). Letos jsme si s příjemným pocitem historické sounáležitosti vybrali Slovensko.