OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Kontaktujte nás: + 420 731 533 142 | a.erber@centrum.cz

Vzdělání

Narodil jsem se 7.9.1985 ve Chvojenci. V rámci svého studia jsem nejdříve působil na Střední lesnické škole v Trutnově. Následně vystudoval obor Lesní inženýrství na Fakultě lesnické a dřevařské v Praze. V rámci studia jsem absolvoval program Erasmus v Německu na Studientfakultät Forstwiessenschaft und Ressourcemanagement ve Freisingu spadající pod Technische universität München nebo studijní stáž na MZe.

   

Kůrovcová kalamita a její řešení je celorepublikové téma, které se už dokonce dostalo do poslaneckých lavic. I proto se problémem zabývá cela řada médií. Díky tomu jsem se byl přizván novináři z Hospodářských novin, abych s nimi jel do epicentra kalamity ncházející se na severní Moravě a nezávisle jim přiblížil stávající stav, předpokládaný vývoj a řešení kalamity i celé lesnicko-dřevařské krize. Více o článcích si přečtete zde.

Foto: Jiří Zerzoň (Hospodářské noviny)

Lesnická praxe

Během denního studia jsem již působil od roku 2008 u Lesů ČR, s.p, na Lesní správě Choceň, kde jsem spojoval běžnou lesnickou praxi s moderní výukou na lesnické fakultě v Praze. Byla to taková škola hrou, kdy jsem v praxi aplikoval a ověřoval získané nejmodernější poznatky z vědy a výzkumu. 

Po absolvování studia v roce 2011 byl nástup k lesní správě jasnou volbou. Zde jsem působil na různých postech až do poloviny roku 2013. Od tohoto období jsem zastával post revírníka na lesnickém úseku Plchůvky. Ten byl ke konci roku 2016 zrušen z důvodu církevních restitucí a kvůli zefektivnění hospodaření Lesů ČR, s.p. Od roku 2017 pracuji jako nezávislý lesní poradce a odborný lesní hospodář.

Výsledky hospodaření na revírů Plchůvky 2013 – 2016 lze stáhnout v rámci obrazové prezentace ZDE.

V období let 2011 až 2016 jsem pokračoval ve studium v rámci dálkového doktorandského studia. Řešil jsem problematikou "středního" lesa na Lesní správě Choceň v lokalitě Evropsky významné lokalitě Žernov (Pardubický kraj). V průběhu studia a pracovní činnosti jsem načerpané poznatky ze školních lavic a provozní praxe prohluboval studijními cestami po celé Evropě k uznávaným lesnickým hospodářům. Díky tomu jsem získal vizuální představu o špičkově spravovaných a vedených lesích majetcích. Od roku 2007 až po současnost jsem absolvoval více než stovku lesnických akcí, jako jsou odborné exkurze v ČR a v zahraničí, semináře a zahraniční studijní cesty.

Dosavadní aktivita

Aktivně působím v řadě lesnických institucí jako člen např. České lesnické společnosti, Pro Silva Bohemica nebo Českého spolku pro agrolesnictví. Přičemž jsem jedním ze zakládajících členů, kteří založili Český spolek pro agrolesnictví. Výhradně se zabývá poradenstvím pro vlastníky lesů a zemědělské půdy, kteří své majetky chtějí zvelebit, připravit na klimatickou změnu a spravovat je maximálně efektivně s ohledem na ekologické i sociální aspekty. U lesních majetků zavádím či propaguji přírodě bližší způsob hospodaření na principu Pro Silva (www.prosilvabohemica.cz). V zemědělství se snažím o revitalizaci krajiny ekostabilizačními prvky se souhlasem vlastníků půdy. Vedle toho propaguji agrolesnický systémy jako jeden z nástrojů pro zmírnění a adaptaci krajiny na klimatickou změnu, který může být zároveň ekonomicky zajímavý pro zemědělce.

Aktivně se zapojuji do řešení negativních dopadů klimatických změn na domácí lesnicko-dřevařský sektor, zemědělství a venkov. Často řeším otázky škod zvěří v krajině a špatnou úživnost honiteb, která je s tím spojená. Také se snažím, aby tuzemští zpracovatelé dříví využívali více české dřevo z našich lesů. Tím je spojená má další aktivita v rámci propagace vyššího využití dřeva v průmyslu a ve stavebnictví. Patřičně se snažím o osvětu lesnictví, zemědělství a vůbec krajiny jako celku na principech trvalé udržitelného hospodaření. Nyní působí jako samostatný odborný lesní hospodář, akreditoavný poradce MZe v oboru lesnictví, lesní pedagog a nezávislý lesník a agrolesník. Od roku 2017 mimo jiné zastávám funkci lesního specialisty u FSC ČR (Fairwood, z. s.).

   

Ukázka adaptovaných borových porostů na extrémní klima z bývalého revíru Plchůvky, které jsem obhospodařoval v principu Pro Silva (http://www.prosilva.org/) v období 2013 až 2016. Na revíru bylo mojí hospodářskou strategií připravit lesní porosty, které byly ve velmi špatné stavu - plošně usychaly, na klimatickou změnu. Proto jsem u řady z nich přistoupil k adaptačním a mitigačním opatřením. Ty tkví v urychlených přestavbách a přeměnách smrkových a borových porostů.

Politická činnost

V rámci svých aktivit působí v regionální politice, kde působím jako člen výrobo pro životní prostředí, venkov a zemědělství zastupitelstva Pardubického kraje. Dále se zabývám lesnickou a zemědělskou politikou, politikou trvale udržitelné rozvoje venkova, osvětovou činností v oboru a analýzami. V období 2010 až 2014 jsem působil jako zastupitel v obci Chvojenec (Pardubický kraj).

 

Moji práci můžete sledovat na:

https://www.facebook.com/ales.erber

https://twitter.com/ErberAles

https://www.linkedin.com/

                                  

Preferující styly hospodaření

Co znamená přírodě blízké hospodaření na principu Pro Silva?

Lesní hospodáři se v takvých případech snaží o maximální využí produkčních schopností stanoviště (půdy, světla, tepla, srážek a optimálního proudění vzduch) pro zdárný růst stromů a přirozené obnovy tak, aby v rámci těžeb nevznikaly velké holé plochy. Vlastně se dá říci, že těžba probíhá odstraňováním jednotlivých stromů nebo po určitých skupinkách stromů. Takovou těžbou se lesníci spíše snaží o individuální výchovu jednotlivých tzv. cílových stromů do jejich zralosti (tloušťková a sociální). Zároveň se tím snaží o druhovou, věkovou, výškovou, tloušťkovou diferenciaci a tím i prostorovou. Díky tomu lze na určité malé ploše najít více staré, vysoké a tlusté stromy. Pokud chybí dřeviny z původního druhové složení jako je buk a jedle, uměle se doplňí způsobem, že se vysoké stromy podsází.

Aby se změna projevila především z ekonomického hlediska, chce to určitý čas, kontinuální lesnický přístup a osvícený vlastníky lesa, kteří důvěřují svému lesnickému personálu. Lesní porosty se odvděčí vyšší ekologickou a statickou stabilitou. Pokud by se dosáhlo vyváženého stavu spárkatá zvěř s lesním ekosystémem, alespoň do doby, kdy se zvýší úživnost, která je přirozeným a doprovodným jevem tohoto hospodaření, tak se zefektivní rychlost obnovy lesních porostů i celkového hospodaření. Každý porostní typ a stav porostu si žádá trošku odlišný přístup, ačkoliv princip pěstování je stejný.

Více o principu Pro Silva hospodaření ZDE

Demonstrační objekty nepasečného hospodaření Pro Silva Bohemica nejdete ZDE

 

 

 

 

 

Co je agrolesnictví?

Agrolesnické systémy (ALS) jsou typem hospodaření, které kombinují pěstování dřevin s rostlinnou nebo živočišnou výrobou. Tento způsob zemědělského hospodaření využívající lesní dřeviny je důmyslný systém, který přispívá krajině především díky mimoprodukčním funkcím, jako jsou klimatická, vodoochranná, půdoochranná, zdravotně-hygienická a estetická. Zároveň přispívají ke zvyšování biodiverzity a vázání CO2 z atmosféry, což přispívá ke zpomalování oteplování.  

  Více o agrolesnictví ZDE

 

  

 

 

  

 

 

 

 

 

 

 

 

Zajímavá videa

mýšleli jste někdy, co všechno dokáží stromy a co se dá ze dřeva vyrobit?

   

Stromy nepotřebuji lidstvo! Lidstvo potřebuje stromy!

 

Hosporaření v pestré zemědělské krajině

 

Jak si povídají stromy?

Video s českým titulky najdete ZDE