OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Kontaktujte nás: + 420 731 533 142 | a.erber@centrum.cz

LESNICKÉ

A

AGROLESNICKÉ PORADENSTVÍ

 

  

 

  • Jsem licencovaný odborný lesní hospodář, akreditovaný lesnický poradce MZe a lesní pedagog,
  • zajišťuji správu lesních majetků, obchod se dřevem a poradenství v oblasti lesnicko-dřevařského sektoru,
  • obhospodařuji lesy odpovědným a přírodě bližším způsobem na principu "Pro Silva", který převyšuje zaběhlé standardy, se zaměřením na adaptaci lesních porostů a zemědělské krajiny,
  • zajišťuji revitalizaci zemědělské půdy v principech agrolesnických systémů,     
  • působím ve výboru pro životního prostředí, venkov a zemědělství zastupitelstva Pardubického kraje a v Kůrovcovém kalamitním štábu Pardubického kraje.

 

Vítejte na mých webových stránkách, kde nejdete veškeré informace o mé činnostech a ktivitách, které také můžete  sledovat na sociálních sítích.                                  

          

 

 

 

 

 

 

Nejnovější mediální výstupy

Ekolist.cz - Dvoudílný článek o středním lese I. Díl, II. Díl  

Rozhovor pro Zemědělec v regionu - Pardubický kraj: Průmysl se musí přizpůsobit lesu

Ekolist.cz - Příčiny usychání borovic a zkušenosti s její adaptací

Moderní obec - Obecní a městské lesní majetky v době lesnicko-dřevařské krize

Ekolist.cz - Lesnická krize – boj o dřevo, o levné lesní pozemky a funkce lesů

  

                                                                         

Aktuality z mé činnosti

Pardubický kraj zakládá "Kůrovcový kalamitní štáb Pardubického kraje", jeh jsem součástí více ZDE; první výsledky ZDE

Údálosti - Česká televize - 6.4.- Komentář k usychajícím borovicím u Hradce Králové

23.3. Liberec - Jsem přednášel na Jarní škole zdravých měst na téma - Efektivní správa lesního majetku

10.1. Brno - Jsem přednášel na Konferenci Samosprávy 2019 na téma - voda - kůrovec - finance na téma: Zkušenosti s adaptací lesních porostů ohrožených suchem - ČTK - Druhově pestré lesy podle experta odolávají dopadům změny klimatu, Česká televize - Mnozí majitelé lesů zlehčovali změny klimatu. Teď trpí, říká  expert

 

 

Usychají vám borovice ve vašem lese? Lze je ještě zachránit, ale času je už málo!

V rozhovoru, který si můžete přočíst ZDE, se dozvíte, jak lze postupovat, pokud chcete borové porosty zachránit (adaptovat) před uschnutím a zároveň je přizpůsobit měnícím se růstovým podmínkám, které ovlivňuje globální klimatická změna.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Více o adaptaci borových porostů pojednává můj článek, který otiskla Lesnická práce:

Jsou borové porosty připraveny odolávat suchu? Jaký postup obnovy zvolit při adaptaci porostů na sucho?

Článek si můžete stáhnout ZDE

 

Na zjišťování nejefektivnější cesty vedoucí k adaptaci borových porostů dlouhodobě spolupracji s experty Lesnické a dřevařské fakulty České zemědělské univerzity v Praze. Zde video o tom, jak se pomocí dronu zjišťuje zásoba porostu před těžební zásahem.

 

  

NABÍDKA PRO VLASTNÍKY LESŮ

 

Ukázka adaptovaného borového lesa na sucho, který se postupně přirozeně obnovuje růzými dřevinami, díky čemuž vznika druhově pestrý a různověký les.

  

Co znamená a jak vypadá adaptace lesů na klimatickou změnu v praxi?

Adaptace (přizpůsobení) lesních porostů spočívá v přestavbě lesa, kdy lze použití v závislosti na stavu porostu a stanoviště různé hospodářské a pěstební opatření včetně právě vnosu listnatých dřevin a jedle nad rámec minimálního zákonného podílu. Jedná se o přeměny druhového složení lesů (záměna smrkového porostu například za dubohabrový) nebo převody lesních porostů (změna hospodářského způsobu), jejichž cílem je vypěstovat les s bohatou horizontální a vertikální výstavbou, který se vyznačují druhovou, věkovou, tloušťkovou a tím prostorovou diferenciací.  Takové lesy jsou odolnější, chrání lépe půdu a zároveň je lépe ochráněn trvalý výnos z lesní produkce.

 

 

 

 

Jak vypadají lesy, které vlastníci lesů včas nepřipravali na klimatickou změnu?

 

Interview ČT24 - na téma sucho, výpar vody z krajiny a význam stromů a lesů v krajině s prof. dr. Ing. Petrem Horáčkem, lesnickým expertem Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

"To, co způsobuje rozvrat lesních ekosystémů, je vedle nedostatku vody v půdě, taktéž nedostatek vody ve vzduchu. A musíme připustit, že stromy fungují pouze jako pasivní spojka mezi půdou a vzduchem. A to co nás trápí, a trápí celou českou krajinu, je postupné vysychání v důsledku nejen zvyšování teploty vzduchu, ale zejména snižování jeho vlhkosti“, řekl prof. dr. Ing. Petr Horáček lesnický expert Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

Pokud je nutné zvýšit vzduchu vlhkost, je nutné mít v krajině stromy třeba v podobě agrolesnických systémů. V případě lesů je nutné mít lesy optimálně rozvolněné, druhově pestré a výškově diferencované, aby zadržely maximálně vody a udržely co nejvíce relativní vlhkosti vzduchu v mikroklimatu lesa. Takové lesy mají podobu druhově pestrého a věkově, výškově a prostorově rozrůzněného lesa, čemuž odpovídá les zvaný Dauerwlad - les trvale tvořivý. Video nalznte ZDE.


 

Na kůrovce se chystáme od 90. let, proto máme lesy odolnější. Ty české doplácí na orientaci na zisk, říká expert Saských státních lesů Dr. Dirk Roger Eisenhauer.

 

 Článek o odaptaci smrkových monokultur - Vesmír (2019/4)

 Odkaz na článek ZDE

 

 

Úkolem dnešních lesníků je pěstovat les, který obstojí i po roce 2100. Jedině rozmanitý les, který se skládá z různých dřevin a věkových stádiích na co nejmenší ploše, může splnit tento požadavek a stát lesem budoucnosti. Lesníci takovému lesu říkají "les neustále tvořivý - Dauerwald".

 

Rozhovor s lesníkem Bavorských státních lesů, který celý svůj profesní život obhospodařuje jeden revír s uplatňováním výběrných principů - principů Pro Silva, díky čemuž vzniká druhově pestrý a různověký les - Dauerwald.

 

 Jak vypěstovat les budoucnosti ukazuje Jiří Nohel, Lesní správce Osová Býtiška

 

Co znamená přírodě blízké hospodaření na principu Pro Silva?

Lesní hospodáři se v takvých případech snaží o maximální využí produkčních schopností stanoviště (půdy, světla, tepla, srážek a optimálního proudění vzduch) pro zdárný růst stromů a přirozené obnovy tak, aby v rámci těžeb nevznikaly velké holé plochy. Vlastně se dá říci, že těžba probíhá odstraňováním jednotlivých stromů nebo po určitých skupinkách stromů. Takovou těžbou se lesníci spíše snaží o individuální výchovu jednotlivých tzv. cílových stromů do jejich zralosti (tloušťková a sociální). Zároveň se tím snaží o druhovou, věkovou, výškovou, tloušťkovou diferenciaci a tím i prostorovou. Díky tomu lze na určité malé ploše najít více staré, vysoké a tlusté stromy. Pokud chybí dřeviny z původního druhové složení jako je buk a jedle, uměle se doplňí způsobem, že se vysoké stromy podsází.

Aby se změna projevila především z ekonomického hlediska, chce to určitý čas, kontinuální lesnický přístup a osvícený vlastníky lesa, kteří důvěřují svému lesnickému personálu. Lesní porosty se odvděčí vyšší ekologickou a statickou stabilitou. Pokud by se dosáhlo vyváženého stavu spárkatá zvěř s lesním ekosystémem, alespoň do doby, kdy se zvýší úživnost, která je přirozeným a doprovodným jevem tohoto hospodaření, tak se zefektivní rychlost obnovy lesních porostů i celkového hospodaření. Každý porostní typ a stav porostu si žádá trošku odlišný přístup, ačkoliv princip pěstování je stejný.

Více o principu Pro Silva hospodaření ZDE

 

 

 

 

 

Jak vidí současné lesnické hospodaření emiritní lesní správce Lesů ČR, s.p. Jan Metzl, který je významným členem spolku propagující přírodě blízké hospodaření Pro Silva Bohemica.

 

Důvody vysokých škod spárkaté zvěře na lesích?

Vysoké stavy spárkaté zvěře, špatná úživnost honiteb a nedostatečný kryt pro klid zvěře jsou důvody, proč zvěř negativním způsobem ovlivňuje lesní ekosystém - okusem, loupáním a ohryzem. Podle odhadů vznikají finanční škody v řádech miliard Kč, které by jinak mohli vlastníci lesů investovat do jinam či zvýšit již tak podhodnocené platy lesních dělníků.

Nejsem proti zvěři, ba naopak, ale vše musí být vyvážené - stav množství zvěře a stav lesa. Les musí zvěř uživit tak, aby mu neškodila. Na druhou stranu les musí nabízet dostatek potravní nabídky a kryt. Takovému lesu odpovídá les druhově pestrý, který je ke všemu věkově, výškově a prostorově diferencovaný. Abychom mohli docílit takového stavu, je nutné nejprve snížit stavy zvěře, tzn. revitalizovat lesní ekosystém, zvýšit a zpestřit potravní nabídku a kryt pro zvěř. Pakliže se to povede, mohou posléze stavy zvěře rovnoměrně stoupat do míry vyváženosti s lesním ekosystémem. Lze předpokládat, že pokud se zvěři nabídne optimální životní prostředí, že bude mít vyšší hmotnost zvěřiny a zlepší se ji kvalita a zdravotní stav.

Článek ke zvýšeným stavům zvěře a k jejím neúměrným škodám na lesích vyšel jako IV. díl v Selské revue, jenž si můžete stáhnout ZDE

Celý seriál k problematicke les vychází každý měsíc v Selská revue na téma "Zachrání sedláci své lesy?"

Díl I. Příčiny apokalypsy v českých lesích

Díl II. Adaptace lesů na klimatickou změnu a její překážky

Díl III. Eliminace hospodářských škod za pomoci přírodních postupů

Díl. IV. Eliminace hospodářských škod při obnově lesa

 

 

 

Zalesňování po kůrovcové kalamitě komplikuje přemnožená zvěř. Okusuje sazenice, které pak živoří ve formě bonsají nebo umírají. Oplotit všechny nové lesy podle lesníků nejde, řešením podle nich může být jen regulace počtu spárkaté zvěře. Více ve videu ZDE

 

Povedený článek Hospodářských novin: "Lesníci versus lovci: Přemnožená zvěř žere mladé stromky a brání tak snaze o obnovu lesů po kůrovci"

 

Kůrovcová kalamita

Situace v lesích se zanedbala a podcenila. Vědci roky predikovaný vývoj klimatu a rizika s tím spojená se bagatelizovaly. Myslelo se, klimatická změna je výplod ekologických vědců, že smrk tu bude na vždy a že není třeba měnit pasečné hospodaření v lesích na přírodě blízké (nepasečné) a šetrné hospodaření. Většinu lesních dělníků lesní správci a majitelé lesů "vyhnali z lesa" kvůli nízce vypláceným mzdám. Vlastníci lesů spíše hleděli na maximalizaci zisku, a proto si ani netvořily rezervy na přečkání horších  časů. Z tohoto důvodů se mnoho z nich ocitá v existenčních problémech. Vlastníkům lesů musí finančně pomoci stát. Vlastníci lesů se musí poučit z této kalamity a pěstovat les podle stanovištních podmínek a prostorově pestře. Je na vlastnících lesů, jakého si vyberou odborného lesního hospodáře a lesníka, který takové lesy dokáže vypěstovat a hospodařit v nich tak, aby lesy maximálně odolné, stabilní, produkční a plnily všechny funkce lesa.


Jak se bránit proti šíření kůrovců?

Nejučínější boj proti škodlivým činitelům je prevence. Ta tkví v přestavbách lesů (viz výše) a ve vyhledávání čerstvě napadených stromů a jejich včasné asanování a odvozu z lesa, aby se škůdci, nejčastěji kůrovci, nešířili do ostatních porostů a nenapadali další stromy.

Jak ale poznat čerstvě napadený smrk kůrovcem od zdravého? Jak postupovat s ochrannou lesa v případě napdadení stromů kůrovci? Více informací se dozvíte níže:

www.nekrmbrouka.cz

 

Jak lze obnovit velkoplošné kalamitní holiny po kůrovcových těžbách? Své dlouhodobé zkušenosti přibližuje Daniel Pitek, farmář, lesník a agrolesník.

 

České lesy nejsou dostatečně připraveny na klimatickou změnu a je potřeba o tom mluvit ...

Nejúčinnější a nejefektivnější boj proti usychání smrkových a borových lesů tkví v prevenci, tzn. v zavádění včasných adaptačních opatřeních, aby se stromům zvýšila odolnost a stabilita, díky čemuž by sekundární škůdci našich lesů měli menší šanci usmrtit jednotlivé jedince. Preventivní opatření se u ohrožených lesů provádí tzv. přestavbami lesa. Jedná se o změnu druhového složení a prostorového uspořádaní. Takové komplexní plány v České republice chybí, leč jsou nejohroženější z celé Evropy. Bavorské či Saské státní lesy takové plány mají a již je dlouhodobě zavádějí. Nečekají až lesy uschnou nebo je sežerou kůrovci, aby po následné asanační těžbě vznikly velkoplošné holé pláně. Přestavba lesa je opatření, kde se rizika celkového rozpadu lesů předcházejí. Těžebním zásahem se totiž zlepší stromům lepší životní podmínky. Pěstebními opatřeními se pak tvoří nová generace lesa, která mění jednoetážovou strukturu lesa na víceetážový charakter. Skutečností je, že i když se takovým porostům (dospělým stromům) zvýší odolnost, mohou také odumřít. Třeba pod velkým tlakem kůrovců či suchem. Nicméně pod nimi už roste mladý les, a tím nevznikají holé plochy. Les plní dál své funkce – mimoprodukční i produkční. Nevzniká tak eroze půdy, nezvyšuje se výpar a je zamezena ztráta živin. Vlastníci lesů tím nemají takové ekonomické ztráty a zvýšené náklady na zalesnění.


 

Střední les - budoucí podoba lesů nižších poloh

Co je střední les, jaký význam má pro trvale udržitelný systém lesního hospodářství a jaký skrává potenciál z pohledu ekologických a ekonomických aspektů, vysvětlují mé dva články na téma:

 

Vizuální exkurz do středního lesa v Iphofenu (Německo), který je zřejmě prohlídkou do struktury (podoby) budoucích lesů nižších poloh.

 

Proč v českých lesích je nedostatek dřevorubců, kvalifikovaných lesních dělníků. Proč lesnictví je jako obor vnímán společností na chvostu společenských hodnot a proč se v oboru vyplácely nízké mzdy a jeké to mělo dopady na obor? Tyto a mnho dalších témat jsou obsahem v několika článcích zabývajících se sociálním pilířelem v rámci principu trvale udržitelného hospodaření.

Jednotlivé články si můžete stáhnout zde:

I. Personální krize českého lesnictví

II. Příčiny nízkých platů v lesnictví

III. Charakter českého lesnictví upadá

 

Co je agrolesnictví?

Agrolesnické systémy (ALS) jsou typem hospodaření, které kombinují pěstování dřevin s rostlinnou nebo živočišnou výrobou. Tento způsob zemědělského hospodaření využívající lesní dřeviny je důmyslný systém, který přispívá krajině především díky mimoprodukčním funkcím, jako jsou klimatická, vodoochranná, půdoochranná, zdravotně-hygienická a estetická. Zároveň přispívají ke zvyšování biodiverzity a vázání CO2 z atmosféry, což přispívá ke zpomalování oteplování.  

 

Vrcholem ALS je produkce přímého prodej do restauračních zařízení, která se specializují na regionální gastronomii z produktů ALS a je propojená s agroturistikou sítí přispívající k trvale udržitelnému podnikání na venkově a k jeho rozvoji.

Více o agrolesnictví ZDE

 

Přemýšleli jste někdy, co všechno dokáží stromy?

 

Stromy nepotřebuji lidstvo! Lidstvo potřebuje stromy!

 

Hosporaření v pestré zemědělské krajině

Jak si povídají stromy?

Video s českým titulky najdete ZDE