OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Kontaktujte nás: + 420 731 533 142 | a.erber@centrum.cz

LESNICKÉ

A

AGROLESNICKÉ PORADENSTVÍ

 

  

 

  • Jsem licencovaný odborný lesní hospodář, akreditovaný lesnický poradce MZe a lesní pedagog,
  • zajišťuji správu lesních majetků, obchod se dřevem a poradenství v oblasti lesnicko-dřevařského sektoru,
  • obhospodařuji lesy odpovědným a přírodě bližším způsobem na principu "Pro Silva", který převyšuje zaběhlé standardy, se zaměřením na adaptaci lesních porostů a zemědělské krajiny,
  • zajišťuji revitalizaci zemědělské půdy v principech agrolesnických systémů,     
  • působím ve výboru pro životního prostředí, venkov a zemědělství zastupitelstva Pardubického kraje a v Kůrovcovém kalamitním štábu Pardubického kraje.

 

Vítejte na mých webových stránkách, kde nejdete veškeré informace o mé činnostech a ktivitách, které také můžete  sledovat na sociálních sítích.                                  

          

 

 

 

 

 

 

Nejnovější mediální výstupy

Český rozhlas Olomouc - České lesnictví se zmítá v největší krizi za 250 let. Říká lesní inženýr Aleš Erber

Ekolist.cz - Ring volný! Lesníci versus mocná myslivecko-dřevařská lobby

Ekolist.cz - Dvoudílný článek o středním lese I. Díl, II. Díl  

Rozhovor pro Zemědělec v regionu - Pardubický kraj: Průmysl se musí přizpůsobit lesu

Ekolist.cz - Příčiny usychání borovic a zkušenosti s její adaptací

 

Kde se můžeme potkat?

15.11. Beseda s filmovou projekcí „Čas lesů“, Litomyšl od 17:30, Gymnázium Aloise Jiráska, T. G. Masaryka 590, Litomyšl, trailer k filmu ZDE

18. 11. Přednáška s besedou na téma „BUDOUCNOST ČESKÝCH LESŮ? A CO NA TO VEŘEJNOST?“, která se koná od 19 hod, Lázně Bohdaneč, Masarykovo náměstí 6, Lázeňský dům

20.11. Beseda s filmovou projekcí „Čas lesů“, Hnátnice č.p. 150 od 18:30 hod

22.11. Přednáška s besedou na téma „BUDOUCNOST ČESKÝCH LESŮ? A CO NA TO VEŘEJNOST?“, která se koná od 18 hod, Gymnázium Aloise Jiráska, T. G. Masaryka 590, Litomyšl

26.11. 5. Konference –Naše příroda, kde budu přednášet na téma „Zkušenosti s adaptací „Týnišťské“ borovice na sucho“, Clarion Congress Hotel Olomouc,Jeremenkova 36, Olomouc. Celý program ZDE

5.12. Beseda v Pardubicích „Jakou budoucnost mají naše lesy? A co na to veřejnost?, který se koná od 16 hod v Sálu zastupitelstva Pardubického kraje, Komenského náměstí 125

11.12 Worshop na téma „Co se změnilo v lesnickém sektoru z hlediska legislativy? Jak s touto legislativou pracovat dál?“ pořádaný Fakultou lesnickou a dřevařskou, ČZU v Praze od 9 hod. v budově Dřevařského pavilonu, zasedací místnost DP410, Kamýcká 1176, Praha 6

                                                                     

Aktuality z mé činnosti

24.10. Křtiny - Jsem přednášel ve společnosti špičkových vědců a lesníků pro zástupce obcí v rámci semináře pro Sdružení místních samospráv České republiky. Program akce najdete ZDE. Mediální výstupy - I.,II.,

6.4. - Údálosti - Česká televize - Komentář k usychajícím borovicím u Hradce Králové

23.3. Liberec - Jsem přednášel na Jarní škole zdravých měst na téma - Efektivní správa lesního majetku

10.1. Brno - Jsem přednášel na Konferenci Samosprávy 2019 na téma - voda - kůrovec - finance na téma: Zkušenosti s adaptací lesních porostů ohrožených suchem - ČTK - Druhově pestré lesy podle experta odolávají dopadům změny klimatu, Česká televize - Mnozí majitelé lesů zlehčovali změny klimatu. Teď trpí, říká  expert

 

 

Rozhovor na Českém rozhlase Olomouc

 České lesnictví se zmítá v největší krizi za 250 let. Říká lesní inženýr Aleš Erber

Celý rozhovor si můžeze poslechnout ZDE.

 

 

 

 

 

 

       Aktuality z kůrovcového kalamitního štábu Pardubického kraje jehož jsem součástí

Návrh kraje na zapojení hasičů do odklízení kůrovcového dřeva má u generálního ředitele HZS zelenou

Krajské dotace na příští rok jsou připraveny

Na řešení kůrovce uvolní kraj v příštím roce až 30 milionů korun

Hasiči mohou pomoci při likvidaci kůrovcového dřeva, potvrdil hejtmanovi krajský ředitel hasičů 

Stát by mohl pomoci vlastníkům lesů postižených kůrovcom třetmi mld. Kraj nabízí také svoji pomoc

 


Usychají vám borovice ve vašem lese? Lze je ještě zachránit, ale času je už málo!

V rozhovoru, který si můžete přočíst ZDE, se dozvíte, jak lze postupovat, pokud chcete borové porosty zachránit (adaptovat) před uschnutím a zároveň je přizpůsobit měnícím se růstovým podmínkám, které ovlivňuje globální klimatická změna.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Více o adaptaci borových porostů pojednává můj článek, který otiskla Lesnická práce:

Jsou borové porosty připraveny odolávat suchu? Jaký postup obnovy zvolit při adaptaci porostů na sucho?

Článek si můžete stáhnout ZDE

 

Na zjišťování nejefektivnější cesty vedoucí k adaptaci borových porostů dlouhodobě spolupracji s experty Lesnické a dřevařské fakulty České zemědělské univerzity v Praze. Zde video o tom, jak se pomocí dronu zjišťuje zásoba porostu před těžební zásahem.

 

Ukázka adaptačního opatření proti usychání borovice, které jsem v minulosti implementoval, zavádějí Městské lesy Hradec Králové. Kolegové postupují shodným způsobemjako já před několika lety, aby zabránili plošnému usychání borovice. Funguje to. V rámci adaptačních zásahů zjišťují i další účinky zásahů na porost ve spolupráci s vědeckými institucemi. Celý článek a video najdete ZDE

   

NABÍDKA PRO VLASTNÍKY LESŮ

 

Ukázka adaptovaného borového lesa na sucho, který se postupně přirozeně obnovuje růzými dřevinami, díky čemuž vznika druhově pestrý a různověký les.

  

Co znamená a jak vypadá adaptace lesů na klimatickou změnu v praxi?

Adaptace (přizpůsobení) lesních porostů spočívá v přestavbě lesa, kdy lze použití v závislosti na stavu porostu a stanoviště různé hospodářské a pěstební opatření včetně právě vnosu listnatých dřevin a jedle nad rámec minimálního zákonného podílu. Jedná se o přeměny druhového složení lesů (záměna smrkového porostu například za dubohabrový) nebo převody lesních porostů (změna hospodářského způsobu), jejichž cílem je vypěstovat les s bohatou horizontální a vertikální výstavbou, který se vyznačují druhovou, věkovou, tloušťkovou a tím prostorovou diferenciací.  Takové lesy jsou odolnější, chrání lépe půdu a zároveň je lépe ochráněn trvalý výnos z lesní produkce.

 

 

 

 

Jak vypadají lesy, které vlastníci lesů včas nepřipravali na klimatickou změnu?

 

Interview ČT24 - na téma sucho, výpar vody z krajiny a význam stromů a lesů v krajině s prof. dr. Ing. Petrem Horáčkem, lesnickým expertem Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

"To, co způsobuje rozvrat lesních ekosystémů, je vedle nedostatku vody v půdě, taktéž nedostatek vody ve vzduchu. A musíme připustit, že stromy fungují pouze jako pasivní spojka mezi půdou a vzduchem. A to co nás trápí, a trápí celou českou krajinu, je postupné vysychání v důsledku nejen zvyšování teploty vzduchu, ale zejména snižování jeho vlhkosti“, řekl prof. dr. Ing. Petr Horáček lesnický expert Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

Pokud je nutné zvýšit vzduchu vlhkost, je nutné mít v krajině stromy třeba v podobě agrolesnických systémů. V případě lesů je nutné mít lesy optimálně rozvolněné, druhově pestré a výškově diferencované, aby zadržely maximálně vody a udržely co nejvíce relativní vlhkosti vzduchu v mikroklimatu lesa. Takové lesy mají podobu druhově pestrého a věkově, výškově a prostorově rozrůzněného lesa, čemuž odpovídá les zvaný Dauerwlad - les trvale tvořivý. Video nalznte ZDE.


 

Na kůrovce se chystáme od 90. let, proto máme lesy odolnější. Ty české doplácí na orientaci na zisk, říká expert Saských státních lesů Dr. Dirk Roger Eisenhauer.

 

 Článek o odaptaci smrkových monokultur - Vesmír (2019/4)

 Odkaz na článek ZDE

 

 

Úkolem dnešních lesníků je pěstovat les, který obstojí i po roce 2100. Jedině rozmanitý les, který se skládá z různých dřevin a věkových stádiích na co nejmenší ploše, může splnit tento požadavek a stát lesem budoucnosti. Lesníci takovému lesu říkají "les neustále tvořivý - Dauerwald".

 

Rozhovor s lesníkem Bavorských státních lesů, který celý svůj profesní život obhospodařuje jeden revír s uplatňováním výběrných principů - principů Pro Silva, díky čemuž vzniká druhově pestrý a různověký les - Dauerwald.

 

 Jak vypěstovat les budoucnosti ukazuje Jiří Nohel, Lesní správce Osová Býtiška

 

Co znamená přírodě blízké hospodaření na principu Pro Silva?

Lesní hospodáři se v takvých případech snaží o maximální využí produkčních schopností stanoviště (půdy, světla, tepla, srážek a optimálního proudění vzduch) pro zdárný růst stromů a přirozené obnovy tak, aby v rámci těžeb nevznikaly velké holé plochy. Vlastně se dá říci, že těžba probíhá odstraňováním jednotlivých stromů nebo po určitých skupinkách stromů. Takovou těžbou se lesníci spíše snaží o individuální výchovu jednotlivých tzv. cílových stromů do jejich zralosti (tloušťková a sociální). Zároveň se tím snaží o druhovou, věkovou, výškovou, tloušťkovou diferenciaci a tím i prostorovou. Díky tomu lze na určité malé ploše najít více staré, vysoké a tlusté stromy. Pokud chybí dřeviny z původního druhové složení jako je buk a jedle, uměle se doplňí způsobem, že se vysoké stromy podsází.

Aby se změna projevila především z ekonomického hlediska, chce to určitý čas, kontinuální lesnický přístup a osvícený vlastníky lesa, kteří důvěřují svému lesnickému personálu. Lesní porosty se odvděčí vyšší ekologickou a statickou stabilitou. Pokud by se dosáhlo vyváženého stavu spárkatá zvěř s lesním ekosystémem, alespoň do doby, kdy se zvýší úživnost, která je přirozeným a doprovodným jevem tohoto hospodaření, tak se zefektivní rychlost obnovy lesních porostů i celkového hospodaření. Každý porostní typ a stav porostu si žádá trošku odlišný přístup, ačkoliv princip pěstování je stejný.

Více o principu Pro Silva hospodaření ZDE

 

 

 

 

 

Jak vidí současné lesnické hospodaření emiritní lesní správce Lesů ČR, s.p. Jan Metzl, který je významným členem spolku propagující přírodě blízké hospodaření Pro Silva Bohemica.

 

Důvody vysokých škod spárkaté zvěře na lesích?

Vysoké stavy spárkaté zvěře, špatná úživnost honiteb a nedostatečný kryt pro klid zvěře jsou důvody, proč zvěř negativním způsobem ovlivňuje lesní ekosystém - okusem, loupáním a ohryzem. Podle odhadů vznikají finanční škody v řádech miliard Kč, které by jinak mohli vlastníci lesů investovat do jinam či zvýšit již tak podhodnocené platy lesních dělníků.

Nejsem proti zvěři, ba naopak, ale vše musí být vyvážené - stav množství zvěře a stav lesa. Les musí zvěř uživit tak, aby mu neškodila. Na druhou stranu les musí nabízet dostatek potravní nabídky a kryt. Takovému lesu odpovídá les druhově pestrý, který je ke všemu věkově, výškově a prostorově diferencovaný. Abychom mohli docílit takového stavu, je nutné nejprve snížit stavy zvěře, tzn. revitalizovat lesní ekosystém, zvýšit a zpestřit potravní nabídku a kryt pro zvěř. Pakliže se to povede, mohou posléze stavy zvěře rovnoměrně stoupat do míry vyváženosti s lesním ekosystémem. Lze předpokládat, že pokud se zvěři nabídne optimální životní prostředí, že bude mít vyšší hmotnost zvěřiny a zlepší se ji kvalita a zdravotní stav.

Článek ke zvýšeným stavům zvěře a k jejím neúměrným škodám na lesích vyšel jako IV. díl v Selské revue, jenž si můžete stáhnout ZDE

Celý seriál k problematicke les vychází každý měsíc v Selská revue na téma "Zachrání sedláci své lesy?"

Díl I. Příčiny apokalypsy v českých lesích

Díl II. Adaptace lesů na klimatickou změnu a její překážky

Díl III. Eliminace hospodářských škod za pomoci přírodních postupů

Díl. IV. Eliminace hospodářských škod při obnově lesa

 

 

 

Zalesňování po kůrovcové kalamitě komplikuje přemnožená zvěř. Okusuje sazenice, které pak živoří ve formě bonsají nebo umírají. Oplotit všechny nové lesy podle lesníků nejde, řešením podle nich může být jen regulace počtu spárkaté zvěře. Více ve videu ZDE

 

Povedený článek Hospodářských novin: "Lesníci versus lovci: Přemnožená zvěř žere mladé stromky a brání tak snaze o obnovu lesů po kůrovci"

 

Pokud chceme, aby lesy byly druhově pestré a rostly v nich stromy různého věku a výšky, musí se stavy býložravé zvěře zregulovat na takové množství, které bude odpovídat vyrovnanosti prostředí, tzn. že les zvěř uživí, aniž by zvěř svým způsobem života les výrazně poškozovala. Mnozí uznávaní lesníci tvrdí, že prvním krokem při zavádění přestaveb lesů  je zvýšený lov, ale také zlepšení lesního i zemědělského biotopu, aby les byl více úživný. Lesní správce LS Hluboké nad Vltavou, Lesy ČR, s.p., dokonce ve svém článku zmiňuje, že lov je klíčový pěstební úkon. Celý článek si můžete stáhnout ZDE.

 

Kůrovcová kalamita

Situace v lesích se zanedbala a podcenila. Vědci roky predikovaný vývoj klimatu a rizika s tím spojená se bagatelizovaly. Myslelo se, klimatická změna je výplod ekologických vědců, že smrk tu bude na vždy a že není třeba měnit pasečné hospodaření v lesích na přírodě blízké (nepasečné) a šetrné hospodaření. Většinu lesních dělníků lesní správci a majitelé lesů "vyhnali z lesa" kvůli nízce vypláceným mzdám. Vlastníci lesů spíše hleděli na maximalizaci zisku, a proto si ani netvořily rezervy na přečkání horších  časů. Z tohoto důvodů se mnoho z nich ocitá v existenčních problémech. Vlastníkům lesů musí finančně pomoci stát. Vlastníci lesů se musí poučit z této kalamity a pěstovat les podle stanovištních podmínek a prostorově pestře. Je na vlastnících lesů, jakého si vyberou odborného lesního hospodáře a lesníka, který takové lesy dokáže vypěstovat a hospodařit v nich tak, aby lesy maximálně odolné, stabilní, produkční a plnily všechny funkce lesa.


Jak se bránit proti šíření kůrovců?

Nejučínější boj proti škodlivým činitelům je prevence. Ta tkví v přestavbách lesů (viz výše) a ve vyhledávání čerstvě napadených stromů a jejich včasné asanování a odvozu z lesa, aby se škůdci, nejčastěji kůrovci, nešířili do ostatních porostů a nenapadali další stromy.

Jak ale poznat čerstvě napadený smrk kůrovcem od zdravého? Jak postupovat s ochrannou lesa v případě napdadení stromů kůrovci? Více informací se dozvíte níže:

www.nekrmbrouka.cz

 

Jak lze obnovit velkoplošné kalamitní holiny po kůrovcových těžbách? Své dlouhodobé zkušenosti přibližuje Daniel Pitek, farmář, lesník a agrolesník.

 

Foto příběh kalamitních holin, které se zalesnily přirozenou cestou díky náletu přípravných dřeviny, v tomto případě především břízou. Pod ní se následně opět dostávají přirozenou cestou další dřeviny (větrem, zpěvným ptactvem), které jsou již dřevinami cílovými - buk, klen, dub či smrk. Pro zpestření porostu a dosažení druhové, věkové, výškové a prostorové skladby se porosty přípravných dřevin často podsazují dřevinami, jako je jedle, buk, klen apod., jež v mladém věku dokonce vyžadují zastínění. Porost se posléze výchovnými zásahy usměrňuje tak (ementálově), aby vytvářel bohatou vertikální a horizontální strukturu porostu. Tam, kde prořezání přípravných dřevin bude intenzivnější, spodní porost poroste rychleji, vedle poroste pomaleji. Pomocí jemných zásahů pak upřednostňujeme požadované dřeviny. Z přípravného porostu se tak stává porost výchovný, bez něhož bychom nedosáhli výškové diferenciace. Pod břízy či osiky se často dostávají a odrůstají dokonce duby, třešně, borovice a další dřeviny světlo více vyžadující. Jediným limitem tohoto postupu je negativní vliv býložravé zvěře. Jedná se o ryze ekonomické řešení obnovy kalamitních holin s vysokými ekologickými přínosy. Přípravné dřeviny rychle obsazují vykácenou plochu, tím vytvářejí stabilnější mikroklima, opad listí z přípravných dřevin zlepšuje živiny v půdě, hluboko rostlé kořeny vytahují živiny a vodu z větších hloubek pro mělce kořeňující dřeviny, jako je např. smrk.  Více o obnově kalamitních holin přes přípravné dřeviny najdete v článku ZDE

   

Více se o této problematice můžete dozvědět ze sborníku z akce Pro Silva Bohemica, která se konala 12.5. 2017 na Lesní správě Město Albrechtice, Lesy ČR, s.p. na téma "Přípravné a pomocné dřeviny – šance pro obnovu lesů po kalamitách". Sborník a prezentaci naleznate ZDE

40 let po imisní kalamitě se České středohoří zelená. Bříza může zachránit i lesy po kůrovci


 

České lesy nejsou dostatečně připraveny na klimatickou změnu a je potřeba o tom mluvit ...

Nejúčinnější a nejefektivnější boj proti usychání smrkových a borových lesů tkví v prevenci, tzn. v zavádění včasných adaptačních opatřeních, aby se stromům zvýšila odolnost a stabilita, díky čemuž by sekundární škůdci našich lesů měli menší šanci usmrtit jednotlivé jedince. Preventivní opatření se u ohrožených lesů provádí tzv. přestavbami lesa. Jedná se o změnu druhového složení a prostorového uspořádaní. Takové komplexní plány v České republice chybí, leč jsou nejohroženější z celé Evropy. Bavorské či Saské státní lesy takové plány mají a již je dlouhodobě zavádějí. Nečekají až lesy uschnou nebo je sežerou kůrovci, aby po následné asanační těžbě vznikly velkoplošné holé pláně. Přestavba lesa je opatření, kde se rizika celkového rozpadu lesů předcházejí. Těžebním zásahem se totiž zlepší stromům lepší životní podmínky. Pěstebními opatřeními se pak tvoří nová generace lesa, která mění jednoetážovou strukturu lesa na víceetážový charakter. Skutečností je, že i když se takovým porostům (dospělým stromům) zvýší odolnost, mohou také odumřít. Třeba pod velkým tlakem kůrovců či suchem. Nicméně pod nimi už roste mladý les, a tím nevznikají holé plochy. Les plní dál své funkce – mimoprodukční i produkční. Nevzniká tak eroze půdy, nezvyšuje se výpar a je zamezena ztráta živin. Vlastníci lesů tím nemají takové ekonomické ztráty a zvýšené náklady na zalesnění.


 

Střední les - budoucí podoba lesů nižších poloh

Co je střední les, jaký význam má pro trvale udržitelný systém lesního hospodářství a jaký skrává potenciál z pohledu ekologických a ekonomických aspektů, vysvětlují mé dva články na téma:

 

Vizuální exkurz do středního lesa v Iphofenu (Německo), který je zřejmě prohlídkou do struktury (podoby) budoucích lesů nižších poloh.

 

Proč v českých lesích je nedostatek dřevorubců, kvalifikovaných lesních dělníků. Proč lesnictví je jako obor vnímán společností na chvostu společenských hodnot a proč se v oboru vyplácely nízké mzdy a jeké to mělo dopady na obor? Tyto a mnho dalších témat jsou obsahem v několika článcích zabývajících se sociálním pilířelem v rámci principu trvale udržitelného hospodaření.

Jednotlivé články si můžete stáhnout zde:

I. Personální krize českého lesnictví

II. Příčiny nízkých platů v lesnictví

III. Charakter českého lesnictví upadá

 

Co je agrolesnictví?

Agrolesnické systémy (ALS) jsou typem hospodaření, které kombinují pěstování dřevin s rostlinnou nebo živočišnou výrobou. Tento způsob zemědělského hospodaření využívající lesní dřeviny je důmyslný systém, který přispívá krajině především díky mimoprodukčním funkcím, jako jsou klimatická, vodoochranná, půdoochranná, zdravotně-hygienická a estetická. Zároveň přispívají ke zvyšování biodiverzity a vázání CO2 z atmosféry, což přispívá ke zpomalování oteplování.  

 

Už jste shlédli rozhovory s Patrikem Wormsem (Světové centrum pro agrolesnictví) a Christianem Duprazem (Francouzské národní centrum pro zemědělský výzkum) pro Českou televizi z mezinárodní konference na téma: „Agrolesnictví – enviromentální a produkční alternativa v zemědělství“, která se uskutečnila letos 18.4. v prostorách Akademii věd České republiky?

Celý záznam z mizinárodní konference pak můžete shlédnout na našich webových stránkách: http://agrolesnictvi.cz/?p=952

 

Vrcholem ALS je produkce přímého prodej do restauračních zařízení, která se specializují na regionální gastronomii z produktů ALS a je propojená s agroturistikou sítí přispívající k trvale udržitelnému podnikání na venkově a k jeho rozvoji.

 

Dne 7.5.2019 proběhla tisková konference Národní koalice pro boj se suchem, kde Ministr zemědělství Ing. Miroslav Toman, CSc. řekl: " ... Také spolupracujeme s odborníky z České zemědělské univerzity a z Akademie věd, tam připravujeme nový dotační program – titul: „Agroforestry“, který přispívá ke zlepšení struktury krajiny, k ochraně půdy a v boji s klimatickou změnou. Tento program kombinuje zemědělské hospodaření na zemědělské půdě s cílovým pěstováním lesních a ovocných dřevin.

Zároveň ve spolupráci s MŽP a s Ministerstvem financí dokončujeme snížení zdanění (kategorie) „ostatních ploch“, které souvisí se zemědělskou činností. Tzn.: jsou to ostatní plochy, na kterých jsou tzv. remízky, když to řeknu zjednodušeně – stromy, aby se tam nemusela platit sedminásobně vyšší daň než na zemědělské půdě, tak, abychom umožnili zemědělcům a všem, aby tyto remízky mohli zakládat a nemuseli na to doplácet.“

Video s tímto obsahem lze shlédnout od 16 min.


 

Zasaď strom do pole, dostaneš dotaci, plánuje český stát

Mírnit klimatickou změnu pomůže nejen sázení stromů na mýtinách, ale i na zemědělské půdě. Ministerstvo zemědělství už připravuje dotační tituly na podporu takzvaného agrolesnictví.

Místo obrovských rovných lánů menší polní celky rozdělené ovocnými stromy či stromy poskytujícími ušlechtilé dřevo jako solitéry či menší celky uprostřed pastvin pro dobytek. To jsou jen dva příklady takzvaného agrolesnictví, způsobu hospodaření, který prosazuje stále víc zejména ekologických zemědělců a lesníků. Tento způsob hospodaření je podle nich jednou z cest, jak zmírňovat dopady klimatické změny. Poslouchá je už i stát.

Celý článek si můžete přečíst ZDE

 

Více o agrolesnictví ZDE

 

Přemýšleli jste někdy, co všechno dokáží stromy?

 

Stromy nepotřebuji lidstvo! Lidstvo potřebuje stromy!

 

Hosporaření v pestré zemědělské krajině

Jak si povídají stromy?

Video s českým titulky najdete ZDE