OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Kontaktujte nás: + 420 731 533 142 | a.erber@centrum.cz

Jak pěstovat les budoucnosti?

IMG_5099 - kopie.JPG

 

Úkolem dnešních lesníků je pěstovat les, který obstojí i po roce 2100. Jedině rozmanitý les, který se skládá z různých dřevin a věkových stádiích na co nejmenší ploše, může splnit tento požadavek a stát lesem budoucnosti. Lesníci takovému lesu říkají "les neustále tvořivý - Dauerwald".

 

A jak přesně rozumnět lesnickému pojmu "Les neustále tvořivý - Dauerwald"?

O tom se dozvíte v rozhovoru s lesníkem Bavorských státních lesů, který celý svůj profesní život obhospodařuje jeden revír s uplatňováním výběrných principů - principů Pro Silva, díky čemuž vzniká druhově pestrý a různověký les - Dauerwald.

 Jak adaptovat ohrožené lesní porosty nejedete ZDE

 

 Článek o odaptaci smrkových monokultur a pěstování lesa budoucnsoti - Vesmír (2019/4)

 Odkaz na článek ZDE

 

Jak vypěstovat les budoucnosti ukazuje Jiří Nohel, Lesní správce Osová Býtiška

 

Co znamená přírodě blízké hospodaření na principu Pro Silva?

Lesní hospodáři se v takvých případech snaží o maximální využí produkčních schopností stanoviště (půdy, světla, tepla, srážek a optimálního proudění vzduch) pro zdárný růst stromů a přirozené obnovy tak, aby v rámci těžeb nevznikaly velké holé plochy. Vlastně se dá říci, že těžba probíhá odstraňováním jednotlivých stromů nebo po určitých skupinkách stromů. Takovou těžbou se lesníci spíše snaží o individuální výchovu jednotlivých tzv. cílových stromů do jejich zralosti (tloušťková a sociální). Zároveň se tím snaží o druhovou, věkovou, výškovou, tloušťkovou diferenciaci a tím i prostorovou. Díky tomu lze na určité malé ploše najít více staré, vysoké a tlusté stromy. Pokud chybí dřeviny z původního druhové složení jako je buk a jedle, uměle se doplňí způsobem, že se vysoké stromy podsází.

Aby se změna projevila především z ekonomického hlediska, chce to určitý čas, kontinuální lesnický přístup a osvícený vlastníky lesa, kteří důvěřují svému lesnickému personálu. Lesní porosty se odvděčí vyšší ekologickou a statickou stabilitou. Pokud by se dosáhlo vyváženého stavu spárkatá zvěř s lesním ekosystémem, alespoň do doby, kdy se zvýší úživnost, která je přirozeným a doprovodným jevem tohoto hospodaření, tak se zefektivní rychlost obnovy lesních porostů i celkového hospodaření. Každý porostní typ a stav porostu si žádá trošku odlišný přístup, ačkoliv princip pěstování je stejný.

Více o principu Pro Silva hospodaření ZDE (www.prosilvabohemica.cz)

 

 

  

 

 Jak vidí současné lesnické hospodaření emiritní lesní správce Lesů ČR, s.p. Jan Metzl, který je významným členem spolku propagující přírodě blízké hospodaření Pro Silva Bohemica.

 

  

Střední les - budoucí podoba lesů nižších poloh

Co je střední les, jaký význam má pro trvale udržitelný systém lesního hospodářství a jaký skrává potenciál z pohledu ekologických a ekonomických aspektů, vysvětlují mé dva články na téma:

 

Vizuální exkurz do středního lesa v Iphofenu (Německo), který je zřejmě prohlídkou do struktury (podoby) budoucích lesů nižších poloh.

 

Preferující styly hospodaření

Co znamená přírodě blízké hospodaření na principu Pro Silva?

Lesní hospodáři se v takvých případech snaží o maximální využí produkčních schopností stanoviště (půdy, světla, tepla, srážek a optimálního proudění vzduch) pro zdárný růst stromů a přirozené obnovy tak, aby v rámci těžeb nevznikaly velké holé plochy. Vlastně se dá říci, že těžba probíhá odstraňováním jednotlivých stromů nebo po určitých skupinkách stromů. Takovou těžbou se lesníci spíše snaží o individuální výchovu jednotlivých tzv. cílových stromů do jejich zralosti (tloušťková a sociální). Zároveň se tím snaží o druhovou, věkovou, výškovou, tloušťkovou diferenciaci a tím i prostorovou. Díky tomu lze na určité malé ploše najít více staré, vysoké a tlusté stromy. Pokud chybí dřeviny z původního druhové složení jako je buk a jedle, uměle se doplňí způsobem, že se vysoké stromy podsází.

Aby se změna projevila především z ekonomického hlediska, chce to určitý čas, kontinuální lesnický přístup a osvícený vlastníky lesa, kteří důvěřují svému lesnickému personálu. Lesní porosty se odvděčí vyšší ekologickou a statickou stabilitou. Pokud by se dosáhlo vyváženého stavu spárkatá zvěř s lesním ekosystémem, alespoň do doby, kdy se zvýší úživnost, která je přirozeným a doprovodným jevem tohoto hospodaření, tak se zefektivní rychlost obnovy lesních porostů i celkového hospodaření. Každý porostní typ a stav porostu si žádá trošku odlišný přístup, ačkoliv princip pěstování je stejný.

Více o principu Pro Silva hospodaření ZDE

Demonstrační objekty nepasečného hospodaření Pro Silva Bohemica nejdete ZDE

 

 

 

 

 

Co je agrolesnictví?

Agrolesnické systémy (ALS) jsou typem hospodaření, které kombinují pěstování dřevin s rostlinnou nebo živočišnou výrobou. Tento způsob zemědělského hospodaření využívající lesní dřeviny je důmyslný systém, který přispívá krajině především díky mimoprodukčním funkcím, jako jsou klimatická, vodoochranná, půdoochranná, zdravotně-hygienická a estetická. Zároveň přispívají ke zvyšování biodiverzity a vázání CO2 z atmosféry, což přispívá ke zpomalování oteplování.  

  Více o agrolesnictví ZDE

 

  

 

 

  

 

 

 

 

 

 

 

 

Zajímavá videa

mýšleli jste někdy, co všechno dokáží stromy a co se dá ze dřeva vyrobit?

   

Stromy nepotřebuji lidstvo! Lidstvo potřebuje stromy!

 

Hosporaření v pestré zemědělské krajině

 

Jak si povídají stromy?

Video s českým titulky najdete ZDE