Jak nejlépe obnovit les po kalamitě

Foto příběh kalamitních holin, které se zalesnily přirozenou cestou díky náletu přípravných dřeviny, v tomto případě především břízou. Pod ní se následně opět dostávají přirozenou cestou další dřeviny (větrem, zpěvným ptactvem), které jsou již dřevinami cílovými - buk, klen, dub či smrk. Pro zpestření porostu a dosažení druhové, věkové, výškové a prostorové skladby se porosty přípravných dřevin často podsazují dřevinami, jako je jedle, buk, klen apod., jež v mladém věku dokonce vyžadují zastínění.

Porost se posléze výchovnými zásahy usměrňuje tak (ementálově), aby vytvářel bohatou vertikální a horizontální strukturu porostu. Tam, kde prořezání přípravných dřevin bude intenzivnější, spodní porost poroste rychleji, vedle poroste pomaleji. Pomocí jemných zásahů pak upřednostňujeme požadované dřeviny. Z přípravného porostu se tak stává porost výchovný, bez něhož bychom nedosáhli výškové diferenciace. Pod břízy či osiky se často dostávají a odrůstají dokonce duby, třešně, borovice a další dřeviny světlo více vyžadující. Jediným limitem tohoto postupu je negativní vliv býložravé zvěře. Jedná se o ryze ekonomické řešení obnovy kalamitních holin s vysokými ekologickými přínosy. Přípravné dřeviny rychle obsazují vykácenou plochu, tím vytvářejí stabilnější mikroklima, opad listí z přípravných dřevin zlepšuje živiny v půdě, hluboko rostlé kořeny vytahují živiny a vodu z větších hloubek pro mělce kořeňující dřeviny, jako je např. smrk.  

Více o obnově kalamitních holin přes přípravné dřeviny.