Myslivost a škody zvěří

Cílem lesníků je pěstovat les a pečovat o všechny organizmy, které v něm žijí, a tedy i o zvěř. Tu je nutno udržovat ve vyrovnaném prostředí, v rovnováze, s lesem tak, aby les tvořil optimální prostředí rámci potravní nabídky a krytu pro její komfortní život, díky kterému nebude přirozené či umělé obnově lesa nadmíru škodit a bránít samoregulačním procesům lesního ekosystému.

Přírodě blízké hospodaření jde takovému vybalancovanému přodtředí naproti. Pěstuje se v něm les budoucnosti. Ovšem, aby se takový le vypěstoval, musí se současná přemnožená zvěř snížit na stavy úměrné, které umožní dosažení lesa, který nejen pro lesníky, ale i pro zvěř bude ideál, a bude tak plnit všechny jeho funkce.

Důvody vysokých škod spárkaté zvěře na lesích?

Vysoké stavy spárkaté zvěře, špatná úživnost honiteb a nedostatečný kryt pro klid zvěře jsou důvody, proč zvěř negativním způsobem ovlivňuje lesní ekosystém - okusem, loupáním a ohryzem. Podle odhadů vznikají finanční škody v řádech miliard Kč, které by jinak mohli vlastníci lesů investovat do jinam či zvýšit již tak podhodnocené platy lesních dělníků.

Nejsem proti zvěři, ba naopak, ale vše musí být vyvážené - stav množství zvěře a stav lesa. Les musí zvěř uživit tak, aby mu neškodila. Na druhou stranu les musí nabízet dostatek potravní nabídky a kryt. Takovému lesu odpovídá les druhově pestrý, který je ke všemu věkově, výškově a prostorově diferencovaný. Abychom mohli docílit takového stavu, je nutné nejprve snížit stavy zvěře, tzn. revitalizovat lesní ekosystém, zvýšit a zpestřit potravní nabídku a kryt pro zvěř. Pakliže se to povede, mohou posléze stavy zvěře rovnoměrně stoupat do míry vyváženosti s lesním ekosystémem. Lze předpokládat, že pokud se zvěři nabídne optimální životní prostředí, že bude mít vyšší hmotnost zvěřiny a zlepší se ji kvalita a zdravotní stav.

Eliminace hospodářských škod při obnově lesa

Zalesňování po kůrovcové kalamitě komplikuje přemnožená zvěř. Okusuje sazenice, které pak živoří ve formě bonsají nebo umírají. Oplotit všechny nové lesy podle lesníků nejde, řešením podle nich může být jen regulace počtu spárkaté zvěře. Více ve videu.

Přestavba lesa lovem aneb myslivost jako klíčový pěstební úkon

Pokud chceme, aby lesy byly druhově pestré a rostly v nich stromy různého věku a výšky, musí se stavy býložravé zvěře zregulovat na takové množství, které bude odpovídat vyrovnanosti prostředí, tzn. že les zvěř uživí, aniž by zvěř svým způsobem života les výrazně poškozovala. Mnozí uznávaní lesníci tvrdí, že prvním krokem při zavádění přestaveb lesů  je zvýšený lov, ale také zlepšení lesního i zemědělského biotopu, aby les byl více úživný.

Pokud chcete mít les druhově pestrý, odolný a v optimální rovnováze se zvěří, tak doporučuji k nastudování tyto publikace.

Správa lesa a další činnosti

newspaper.svg

Strategie správy lesních majetků

Více

chalkboard-teacher-solid.svg

Dotace pro vlastníky lesů

Více

user-edit-solid.svg

Názory v médiích

Více

Preferované styly hospodaření

Hospodaření na principu Pro Silva

Lesní hospodáři se v takvých případech snaží o maximální využí produkčních schopností stanoviště (půdy, světla, tepla, srážek a optimálního proudění vzduch) pro zdárný růst stromů a přirozené obnovy tak, aby v rámci těžeb nevznikaly velké holé plochy. Vlastně se dá říci, že těžba probíhá odstraňováním jednotlivých stromů nebo po určitých skupinkách stromů.

Prohlédněte si demonstrační objekty nepasečného hospodaření Pro Silva Bohemica.

Agrolesnické systémy

Agrolesnické systémy (ALS) jsou typem hospodaření, které kombinují pěstování dřevin s rostlinnou nebo živočišnou výrobou. Tento způsob zemědělského hospodaření využívající lesní dřeviny je důmyslný systém, který přispívá krajině především díky mimoprodukčním funkcím, jako jsou klimatická, vodoochranná, půdoochranná, zdravotně-hygienická a estetická. Zároveň přispívají ke zvyšování biodiverzity a vázání CO2 z atmosféry, což přispívá ke zpomalování oteplování.