Příčiny a řešení lesnicko-dřevařské krize

Pokud Vás zajímá absolutní rozbor příčiny rozpadu lesů a lesnicko-dřevařské krize, tak doporučuji zhlédnout on-line přednáška na téma "Lesnictví v době klimatické a zdravotnické krize", která nejen popisuje v 17 bodech příčiny dnešního stavu, ale i celkové krátkodobé i dlouhodobá řešení.

Články o příčinách krize

České lesy nejsou dostatečně připraveny na klimatickou změnu a je potřeba o tom mluvit 

Nejúčinnější a nejefektivnější boj proti usychání smrkových a borových lesů tkví v prevenci, tzn. v zavádění včasných adaptačních opatřeních, aby se stromům zvýšila odolnost a stabilita, díky čemuž by sekundární škůdci našich lesů měli menší šanci usmrtit jednotlivé jedince. Preventivní opatření se u ohrožených lesů provádí tzv. přestavbami lesa. Jedná se o změnu druhového složení a prostorového uspořádaní. Takové komplexní plány v České republice chybí, leč jsou nejohroženější z celé Evropy. Bavorské či Saské státní lesy takové plány mají a již je dlouhodobě zavádějí. Nečekají až lesy uschnou nebo je sežerou kůrovci, aby po následné asanační těžbě vznikly velkoplošné holé pláně. Přestavba lesa je opatření, kde se rizika celkového rozpadu lesů předcházejí. Těžebním zásahem se totiž zlepší stromům lepší životní podmínky. Pěstebními opatřeními se pak tvoří nová generace lesa, která mění jednoetážovou strukturu lesa na víceetážový charakter. Skutečností je, že i když se takovým porostům (dospělým stromům) zvýší odolnost, mohou také odumřít. Třeba pod velkým tlakem kůrovců či suchem. Nicméně pod nimi už roste mladý les, a tím nevznikají holé plochy. Les plní dál své funkce – mimoprodukční i produkční. Nevzniká tak eroze půdy, nezvyšuje se výpar a je zamezena ztráta živin. Vlastníci lesů tím nemají takové ekonomické ztráty a zvýšené náklady na zalesnění.

O tom, proč nám lesy usychají. Ne za vše totiž může jen sucho.

Interview ČT24 - na téma sucho, výpar vody z krajiny a význam stromů a lesů v krajině s prof. dr. Ing. Petrem Horáčkem, lesnickým expertem Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.


"To, co způsobuje rozvrat lesních ekosystémů, je vedle nedostatku vody v půdě, taktéž nedostatek vody ve vzduchu. A musíme připustit, že stromy fungují pouze jako pasivní spojka mezi půdou a vzduchem. A to co nás trápí, a trápí celou českou krajinu, je postupné vysychání v důsledku nejen zvyšování teploty vzduchu, ale zejména snižování jeho vlhkosti“, řekl prof. dr. Ing. Petr Horáček lesnický expert Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

Pokud je nutné zvýšit vzduchu vlhkost, je nutné mít v krajině stromy třeba v podobě agrolesnických systémů. V případě lesů je nutné mít lesy optimálně rozvolněné, druhově pestré a výškově diferencované, aby zadržely maximálně vody a udržely co nejvíce relativní vlhkosti vzduchu v mikroklimatu lesa. Takové lesy mají podobu druhově pestrého a věkově, výškově a prostorově rozrůzněného lesa, čemuž odpovídá les zvaný Dauerwlad - les trvale tvořivý. 

Zhlédnout celé video

Správa lesa a další činnosti

newspaper.svg

Strategie správy lesních majetků

Více

chalkboard-teacher-solid.svg

Dotace pro vlastníky lesů

Více

user-edit-solid.svg

Názory v médiích

Více

Preferované styly hospodaření

Hospodaření na principu Pro Silva

Lesní hospodáři se v takvých případech snaží o maximální využí produkčních schopností stanoviště (půdy, světla, tepla, srážek a optimálního proudění vzduch) pro zdárný růst stromů a přirozené obnovy tak, aby v rámci těžeb nevznikaly velké holé plochy. Vlastně se dá říci, že těžba probíhá odstraňováním jednotlivých stromů nebo po určitých skupinkách stromů.

Prohlédněte si demonstrační objekty nepasečného hospodaření Pro Silva Bohemica.

Agrolesnické systémy

Agrolesnické systémy (ALS) jsou typem hospodaření, které kombinují pěstování dřevin s rostlinnou nebo živočišnou výrobou. Tento způsob zemědělského hospodaření využívající lesní dřeviny je důmyslný systém, který přispívá krajině především díky mimoprodukčním funkcím, jako jsou klimatická, vodoochranná, půdoochranná, zdravotně-hygienická a estetická. Zároveň přispívají ke zvyšování biodiverzity a vázání CO2 z atmosféry, což přispívá ke zpomalování oteplování.